NACHLAZENÍ u dětí

Jedná se o akutní virové onemocnění horních dýchacích cest. K nachlazení dochází hlavně ve studených a deštivých obdobích, jelikož dochází k většímu shlukování v uzavřených prostorech. Uvádí se, že děti do 15 let mohou mít až 6-8 atak onemocnění za 1 rok, dospělí onemocní cca 2-3x do roka. Rizikovými faktory častějšího výskytu nachlazení jsou nízký věk, návštěva kolektivního zařízení, nedodržování hygienických pravidel (používání kapesníku, hygiena rukou). Je proto logické, že nejvíce se tato onemocnění vyskytují v předškolním věku v souvislosti s návštěvou školek.

Projevem nachlazení jsou rýma, zvýšené teploty, spíše dráždivý kašel, u malých dětí neklid, u větších dětí únava, pocit ucpaného nosu, bolesti v krku a hlavy. Někdy se přidávají příznaky z postižení spojivek (sekrece z očí) či hrtanu (chrapot). Příznaky jsou nejvýraznější první 2-3 dny a vymizí obvykle do 7 dnů. Není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci vyžadující antibiotickou léčbu. Také se uvádí, že kašel při jinak dobrém klinickém stavu může po prodělaném onemocnění přetrvávat až 2-3 týdny.

V současné době neexistuje kauzální léčba onemocnění. Léčba je pouze symptomatická. Snažíme se jí jen zmírnit příznaky onemocnění. Velký význam má terapie především u kojenců a batolat, protože ucpaný nos zánětem a sekretem je pro ně zdrojem dechových obtíží (nemohou dýchat dobře ústy). Většinu nemocných dětí zvládnou rodiče léčit doma pomoci léků dostupných bez lékařského předpisu, nachlazení zvláště u školních dětí nevyžaduje návštěvu lékaře.

Důsledně doporučujeme používání fyziologického roztoku („mořská voda“). Na trhu existuje velké množství firemních preparátů. Vždy je nutné přihlížet k věku dítěte a řídit se doporučením výrobce. U dětí starších 6 měsíců můžeme s výhodou využít v úvodu onemocnění při "ucpaném" nosu tzv. hypertonických roztoků. Izotonické roztoky (fyziologický roztok) pak můžeme používat k hygieně nosní sliznice na doléčení či dlouhodobě preventivně. U starších dětí (cca od 6 let) k „dokonalé“ hygieně nosní sliznice slouží proplach nosní dutiny pomocí konvičky se slanou vodou (konvička Rhino Horn – návod k použití zde. Důslednou léčbou těmito roztoky můžeme do určité míry předcházet komplikacím, jako jsou záněty středouší či záněty vedlejších dutin nosních. O hygieně nosní sliznice získáte informace také z těchto webových stránek http://www.nosni-hygiena.cz/

Po aplikaci „mořské vody“ je nezbytné šetrné vysmrkání u větších dětí a odsátí hlenů u kojenců a batolat, nejlépe odsávačkou napojenou na domácí vysavač (Baby Vac, Nosátko).

Do takto vyčištěného nosu pak aplikujeme tzv. „dekongestiva“ (např. Nasivin, Olynth), která slouží k rychlému odeznění otoku sliznice a k uvolnění nosu. Podávání těchto léků je omezeno na 5-7 dnů. Při výběru léku je potřeba řídit se věkem dítěte.

Neexistují přesvědčivá data k doporučení lokálních ATB (Pamycon, Tobrex). Jak je uvedeno výše, není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci. Obvykle je projevem přirozeného vývoje onemocnění.

Použití léků na kašel není podpořeno věrohodnými studiemi a jejich prospěch je sporný. Základem léčby rýmy spojené s kašlem je správná hygiena nosu, protože kašel je způsoben zatékajícím sekretem do nosohltanu. Proto použití tzv. antitusik (léky na dráždivý kašel) musíme pečlivě zvážit. Od těchto léků, především u malých dětí, se celosvětově ustupuje. Mohou mít místo na počátku onemocnění, kdy je kašel dráždivý a jeho noční ataky dítě vyčerpávají. Efekt expektorancií či mukolytik je také ryze individuální. Nedoporučuje se jejich podávání na noc. Příznivě může působit med či některé rostlinné potravinové doplňky - tzv. fytofarmaka (např. Sinupret, Nasivin Sinus). Přehled léků na kašel s věkovými limity jejich použití je k nalezení v sekci Praktické rady /akutní kašel u dětí.

Vždy dbáme na dodání potřebného množství tekutin (pitný režim), u kojenců doporučujeme zvýšenou polohu a vlhké prostředí. Zvýšenou teplotu léčíme dle obvyklých zásad – viz Praktické rady / horečka u dětí. Při bolestech v krku u dětí nad 4-5 let užíváme pastilky (např. Junior Angin, Tantum verde, Strepsils, orofar, Isla….) a/nebo zábaly na krk. Použití antihistaminik není obvykle doporučováno, u kojenců či batolat někdy využíváme zklidňujícího účinku antihistaminik 1.generace (Fenistil kapky – celkovou denní dávku 2 kapky/kg/den rozdělíme do 3 dílčích dávek, např. podáme pouze na noc ke zklidnění).

Zcela zásadní je dodržení potřebné rekonvalescence po proběhlé infekci, což je v reálné praxi mnohdy obtížné, obzvláště u dětí předškolního věku navštěvujících kolektivní zařízení. Její nedodržení však může vést k recidivujícím či víceméně chronickým potížím. Tato skutečnost vede k hledání všeléku na řešení dosavavadních potíží, protože dítě je nemocné vlastně pořád. Samozřejmě musíme myslet i na další predsiponující faktory chronických či opakovaných potíží, jako jsou alergie, zvětšená nosní mandle, chudokrevnost, „nevyzrálý imunitní systém“ či přítomnost gastroesofageálního refluxu. Děti jsou pak vyšetřovány ve spolupráci s ORL lékaři, alergology a dalšími specialisty.

Antibiotika při virovém zánětu nepomáhají ani při vysokých teplotách ani při trvání nezhoršujícího se nachlazení déle jak 5 dnů, a proto je při nekomplikovaném průběhu nepodáváme. Dnes již existuje řada přesvědčivých důkazů o tom, že antibiotika nezlepšují výsledek léčby, neurychlují uzdravení a nezabraňují komplikacím u většiny infekcí horních cest dýchacích. Jejich úloha se omezuje na přidružené bakteriální komplikace jako je zánět středouší či bakteriální zánět dutin. Důležitým pomocníkem v takových případech je stanovení hodnoty CRP, které používáme i v naší ordinaci.

Jelikož léčba nachlazení spočívá především ve správné hygieně nosu a v lokální aplikaci léků, níže uvádíme některé užitečné odkazy.

https://www.rhinohorn.cz/ - informace o konvičce Rhino Horn
lokální aplikace kapek, sprejů a roztoku v oblasti ucha, nosu a hltanu - návod pro pacienta - odkaz ZDE
praktický postup pro efektivní odsátí hlenů u kojence a batolete ZDE